Blíží se nám svátek svatého Martina:
Na svatého Martina
milý hospodář a jeho družina
husy jedí, víno k tomu pijíce,
štědrého Martina chválíce.
Pacholky a dívky svobodu mívají,
a u jiných pánu se zjednávají.
Husa bývala od středověku, a je dodnes, na martinském stole národním jídlem. Pověst praví, že svatého Martina husy při kázání svým kejháním tak vytočily, že od té doby musejí ty hříšnice pykat na pekáči. Dříve se pekly i martinské rohlíky, rohy a podkovy. To všechno se zapíjelo vínem a kdo mohl, ten se opil…
Všichni svatí s vínem jsem jdou,
Vilibrod i hosti přijdou;
Martin maje šenkovati
a nejprv vykoštovati.
Světiti Martínka se stalo pověstným zvykem a lidé se na hodokvas těšili celý rok. Také čeledíni a děvečky dostávali v tento den výplatu a mohli zase jít žádat jinam o novou službu. Jak je vidět ze starých kronik a zápisů, byl den o sv. Martinu plný bujarých hodokvasů, které vlastně trvají dodnes. Svatomartinské víno teče všude proudem, husy se pečou a lidé se baví. Poháry řinčí a hosté – se usmívají!
Radost Martina – jest hus a džbán vína!
