Oprava kostela svatého Jakuba Většího
Zajímavou podívanou skýtal občanstvu Příbramskému zvláštní úkon sejímání křížů z bání na hlavní věži kostela Jakubského. Bylo opravdu zajímavé sledovati akrobatické výkony pokrývačů, kteří odmontovávali báně a kříže, lezouce po věži jako veverky pomocným lešením, které svou primitivností budilo úžas. Uvážíme-li, že věž kostela jest 66 metrů vysoká, musíme tím více obdivovati neohroženost lidí na opravě pracujících. V hlavní báni po jejím sejmutí byla nalezena 2 plechová pouzdra, v nichž se nalézala celá řada pamětních listin z 15. a 17. století na pergamenu švabachem psaných a posléze pamětní spis z roku 1869, kdy se kostel naposled opravoval. Též dvě fotografie bývalých členů Sokola z roku 1869 úplně zachovalé byly tamtéž uloženy vedle celé řady mincí a papírových peněz z tehdejší doby. Nález byl uložen v místnostech starostových a po jeho prohlédnutí archivářem p. profesorem Klímou bude rozhodnuto, mají-li býti všechny věci dány opět na původní místo, či zůstanou-li uchovány pro městské muzeum.
Případ pana Otakara Mrkvičky
Pan Mrkvička jest jedním z té menšiny, který povznesl své řemeslo na výši doby svojí vlastní pílí a talentem a platí dnes za fotografickou autoritu v celé naší zemi. O jeho fotografiích je možno říci, že jsou takřka vědecky konstruovány poněvadž před každým snímkem studuje každou tvář, aby z ní vyzvedl to, co je pro ni charakteristické, aby neničil vkus klientů obrázky jarmareční kvality. Aby za každým obrázkem, který propustí, mohl stát. Vzpomeneme-li konečně veškeré energie, věnované divadlu v našem městě, kdy nelitoval času ani těžkých hmotných obětí, žasneme, že se mohou vyskytnouti ještě podobná individua, kteří si dovolují tak zasloužilého kulturního pracovníka pomlouvati a poškozovati.
Specialisté na psy
Panu Paboučkovi, řezníku z Příbrami, ztratil se minulého týdne ráno pěkný pes vlčák. Marné hledání, jako když se zem po něm slehne. Synové pana Paboučka vzali fenu a šli kol Příbramě vlčáka hledat a nalezli, ale v zemi zahrabaného v lesíku blíže Lázní. Policejním pátráním bylo zjištěno, že psa ukradly a zabily známé dvě figury práci se štítící E. Podlaha a R. Khier, kteří byli zatčeni a v městské věznici uvězněni. Touha po svobodě byla u nich příliš veliká, takže vybourali stěnu věznice a v noci uprchli. Nikdy v životě neměli Podlaha s Khierem tak těžkou práci jako když bourali věznici. Jistě si řekli, takhle jsme se nikdy nenadřeli. Po uprchlících se pátrá.
Cirkus Konrádo v Příbrami
Cirkus ten zahájil svoje představení ve čtvrtek 28. t. m. a dle novinářských zpráv, které došly z Plzně, lze soudit, že jest to podnik prvotřídní. Vedení podniku je v osvědčených rukou p. Konráda, který za svého dlouholetého působení má ve svém podniku umělce a artisty světového jména. Hlavní pozornosti bude se těšit p. Jackson s jeho osmi královskými bengálskými tygry. Produkce s těmito nádhernými exempláři vzbuzovala všude pravý údiv obecenstva. Produkce p. Konráda se svými cvičenými ušlechtilými koni je všeobecně uznávána a obdivována. Přestávky jsou zpestřovány veselými klauny, vzbuzujícími svými vtipy pravé bouře smíchu. Pobyt i jinak je v cirkusu příjemným, takže kdo chce vidět vskutku umělecké varietní produkce a příjemně se pobavit, nechť navštíví Konrádův cirkus, který má svůj stan na Tenisu (dnes na Rynečku U Dvořáčka).
Co stojí opička?
Zdejší občan F. Souček, trpí v nynějších parnech strašnou žízní, kterou tišil 9. t. m. tak důkladně, že byl na mol opilý a v povznesené náladě oblažoval celé město. Aby vystřízlivěl, byl dán do městské věznice, kde celou noc naříkal, jakou má žízeň. Druhý den vyměřen mu byl trest 5 dnů pro opilství a tak putoval do chládku, aby se vyhnul parnům.
Odměna za sbírání chroustů a ponrav
Dle § 9. zákona ze dne 30. dubna 1870. čl. 38 z. z., ustanovuje se za souhlasu zemského správního výboru v Praze na rok 1923 odměna za 1 litr sebraných a odvedených chroustů a za 1 litr ponrav 80 haléřů. Odměna tato zaplatí se ihned při odvedení sběratelům zcela z pokladny obecní a bude z polovice nahrazena z prostředků zemských.
Ušlechtilý sport?
Při nedělním footbalovém zápase na hřišti S. K. Horymír došlo k těžkému úrazu. Mužstvo Horymíra, které bylo neúplné, bylo doplněno náhradníkem, jímž byl Ing. J. Schadt. Přesto, že terén hřiště byl následkem dlouhotrvajícího deště úplně rozmočen, hrálo se přece. Při útoku na míč sklouzl na vlhké půdě Ing. Schadt a jeho spoluhráč Kohn z Březnice, robustní člověk, skočil mu plnou vahou těla na nohu, kterou mu v holeni zlomil. Těžce zraněný hráč byl dopraven poštovním autobusem do zdejší nemocnice. Zase jeden výstražný příklad bláznivým hráčům kopané.
Zdroj: Naše Obrana, 1923.