Básnířka, textařka, editorka, literární publicistka. Vydala básnické sbírky Někdo se loudá po psím (Dauphin, 2011), Světlo vprostřed těla (Dauphin, 2013), Les (Dauphin, 2016) a Svět: (Dauphin, 2019). Její básně byly zařazeny do antologie Nejlepší české básně (2012, 2015 a 2017) a přeloženy do řady evropských jazyků. V letech 2020-2022 byla předsedkyní Výboru Asociace spisovatelů. Pravidelně spolupracuje s literárním obtýdeníkem Tvar. Žije v Hořovicích.
O mně a mé poetice:
Nejsem autorkou konceptů. Téma musím žít, vnímat, být v něm – lépe řečeno: téma se mi děje a pak se skrze mne začne psát. Ráda říkám, že jsem spoluautorkou svých textů, neboť okolnosti, lidé, drobné vjemy a stejně tak i ohromující síla projevů živlů nebo kouzlo přírody… to jsou praví autoři. Impuls mě nutí zaznamenat cosi, co je samo o sobě podstatné. Jako básnířka to zkouším předat, ukázat dalším lidem, aby i oni mohli, chtěli být účastni.
Účast na světě je nesmírně důležitá. Jakmile se člověk účastní, nikdy není lhostejný. O to mi v umění jde – chci to vyvolat v druhých lidech.
Když píšu, hledám co nejpřesnější vyjádření. Miluji jazyk, jeho možnosti. I když se text nerýmuje, záleží na každém slově. Slova vyslovuji – snažím se vyhmatávat přesnost po zvuku. A věřím, že ve 21. století máme znovu být blíž svým čtenářům: klidně mohou být spíš posluchači nebo diváci. Jde o to vyvolat zvědavost na svět – znovu jsem u zmíněné účasti, zúčastněnosti. Lépe to myslím nedokážu říct.
