KNIHOVNA JANA DRDY PŘÍBRAM

Knihovna je pověřena výkonem regionálních funkcí.

ON-LINE KATALOG PRODLOUŽENÍ VÝPŮJČKY PŘIPRAVUJEME FOTOGALERIE PRO KNIHOVNY

Stručná historie domu „U Černého orla“

KDům, ve kterém je dnes Knihovna Jana Drdy, stojí na místě jednoho z nejstarších příbramských měšťanských domů, který se připomíná již roku 1379. Tehdy patřil městskému rychtáři Janu Rubáši z Michalovic.


Do začátku třicetileté války na tomto místě stály domy tři, přičemž oba krajní byly v roce 1626 vypáleny. Prostřední dům koupil Matěj Milínský, bývalý hejtman teplického panství a zřídil zde zájezdní hostinec. Po jeho smrti jej provozovala vdova Dorota. Po jejím odchodu na věčnost připadl dům dceři Anně, která jej přenechala svému švagru Václavu Valentinovi Kunšovi, který jej nechal přestavět v barokním stylu se dvěma štíty a s podloubím.

Namesti 4

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


V roce 1712 koupil dům U Černého orla a dům Kašpárkovský u kostela (dnešní lékárna) italský kupec Lorenzo Fiorone. Přestavbu Kašpárkovského domu do podoby kupeckého domu s krámem a přepychovými sály dokončil Fiorone na přelomu 30. let 18. století a Černého orla prodal.
Toho koupil František Xaver Wiesser, který ho v roce 1738 prodal lékárníku Jakubu Ferdinandovi Procházkovi, který se kvůli koupi velice zadlužil. V roce 1741 musel zadlužený dům prodat Fratišku Kollenbergerovi. Ani ten však dluhy zaplatit nedokázal, a tak se dům vrátil zpět do majetku F. X. Wiessera.

Namesti 6

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Roku 1768 dům koupil František Tippner a v roce 1781 se dům dostává do vlastnictví rodiny Černých. Koupil jej Matěj Černý a posledním majitelem byl Filip Černý, po jehož smrti koupil dům Okresní výbor a postavil na jeho místě budovu, která tu stojí dodnes.

NamestiTGM copy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


V roce 1870 bylo podloubí zazděno, odstraněny štíty, dům byl zásadně přestavěn. Při bourání domu byl objeven záhadný kámen z pozdního středověku. Jsou na něm vytesány pravděpodobně křesťanské symboly. Šesticípá gotická růžice - ve středověku byla růže ve spojení s uctíváním Panny Marie důležitým křesťanským symbolem. Jelen - symbol plodnosti, růstu, vzniku i zániku. Pelikán klovající se v prsa jako symbol sebeobětování a utrpení pro dobro jiných a lovec na koni, což je v křesťanské mystice symbolem vášnivého hledání duchovních cílů. (Ale toto je pouze naše vysvětlení…) Kámen byl vsazen do průjezdu domu, kde si jej můžete prohlédnout. Tehdy byla objevena i podzemní chodba vedoucí k Hořejší Oboře.
Po roce 1918 byla budova celá zbořena a na jejím místě postaven v letech 1922 – 1924 zcela nový, novorenesanční dům pro okresní zastupitelstvo s četnými sloupy a římsami, jehož vzhled se dochoval do dnešních dní. Spolu s okresním zastupitelstvem zde sídlila i příbramská Občanská záložna.

Namesti 3

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Po 2. světové válce zde měl sídlo OV KSČ a OV SSM. V roce 1984 se sem nastěhovala Okresní lidová knihovna, která od roku 1990 nese jméno příbramského spisovatele Jana Drdy.
V letošním roce 2018, se v naší knihovně po 96 letech postavil dlouho očekávaný výtah…

Zajímavosti od „Černého orla“…

V prosinci 1823 se zde poprvé v historii Příbrami rozzářil vánoční stromeček. Zdejší horní úředník, přeložený sem z Tyrol a prozatímně ubytovaný v hostinci se svojí rodinou, ozdobil jedličku a večer na ní zapálil malé svíčky. Dav, vracející se z kostela, se zastavoval pod oknem a s údivem hleděl na tu krásu. Tento nový vánoční zvyk se později ujal i v našem městě.

V neděli 31. října 1843 se v hostinci U Černého orla pořádala první vlastenecká beseda v duchu besed pořádaných v Praze Josefem Kajetánem Tylem. O rok později zde byl založen příbramský ochotnický spolek. První představení diváci mohli vidět 10. března 1844. Hrály se hry Dva přátelé a jeden kabát a Prostota venkovská. U Černého orla se hrálo až do roku 1848, kdy se ochotníci přestěhovali do Čečatkova hostince U Bílého anděla (později U Zlatého anděla, U věnce a nakonec přestavěného na synagogu, zbouranou v roce 1969).

V březnu 1896 přijel z Březnice do Příbrami Cirkus Kludský. Jeho indický slon byl umístěn do stájí na dvoře hostince a byl zde velikou atrakcí. Bohužel při krmení spolkl spolu se senem pravděpodobně i nějaký hřebík a uhynul. Mrtvola byla zakoupena pro zdejší měšťanskou školu, když odborný učitel Bohumil Černík přislíbil kostru vypreparovat. Černík byl ve svém oboru vyhlášený odborník. Tělo slona bylo za doprovodu mládeže odvezeno do lesa nad pohodnicí, kde bylo kromě kostí zakopáno. Když byla kostra vypreparována, zjistilo se, že na tak velký exemplář není ve škole místo. Tak byla kostra poslána do Prahy k slavnému českému zoologovi profesorovi Františku Vejdovskému na Přírodovědeckou fakultu UK, který za ni poslal do měšťanské školy výměnou vycpaná zvířata, ptáky, modely hub a pěkný exemplář lidské kostry. Bylo by zajímavé vypátrat, jestli obě kostry – lidská i sloní – ještě existují…

Zdroje: Od stříbrných hor, Horymír.

uknihozroutu3 informacni3 odkazy3 eknihy3 vydaneknihy3