KNIHOVNA JANA DRDY PŘÍBRAM

Knihovna je pověřena výkonem regionálních funkcí.

ON-LINE KATALOG PRODLOUŽENÍ VÝPŮJČKY PŘIPRAVUJEME FOTOGALERIE PRO KNIHOVNY

Městečko Jana Drdy s Josefem Fryšem se vydařilo

01drdaDumNaše letošní poslední komentovaná vycházka "Městečko Jana Drdy" s průvodcem Josefem Fryšem se velice vydařila. I když občas pršelo,  bylo plno a posluchači se dozvěděli úplně všechno o životě našeho slavného rodáka.

Přejdeme-li od hostince „U Sebastopolu“ přes konec náměstí do Žižkovy ulice, na samém jejím počátku uvidíme přízemní domek s plechovým kohoutem na střeše. Právě před tímto domkem poznala za parného srpnového podvečera Drdova maminka tatínka a zde se také Drda r. 1915 narodil.Když se mu narodila sestřička Marie, táta rodinu opustil. Při příchodu třetího přírůstku do rodiny maminka zemřela a malý Jeník se sestřičkou se stali sirotky a skončili v sirotčincích (Hradební ulice a Jiráskovy sady). Přestože žil v bídě vystudoval s dobrým prospěchem příbramské gymnázium v Jiráskových sadech (1935). Během studií si přivydělával doučováním sester Antonína Stočese, kterého tak poznal a později ho jeho osud inspiroval k napsání povídky "Vyšší princip". Silné sociální cítění ho připravilo o dostudování Filozofické fakulty Karlovy univerzity, když byl pro organizování studentské stávky vyloučen z koleje. Jeho spisovatelská kariéra začíná v pražské redakci Lidových novin roku 1938, kde spolupracuje s Eduardem Bassem a Karlem Čapkem. Napíše tam na 6 000 úvodníků, fejetonů, povídek atd. Prvním knižním úspěchem bylo později zfilmované "Městečko na dlani", napsané v roce 1940 za pouhých čtrnáct dní. Po válce mu vychází sbírka jedenácti povídek "Němá barikáda". Patrně nejznámější povídkou je již zmíněný "Vyšší princip", také později zfilmovaný s nezapomenutelným Františkem Smolíkem. Po roce 1948 se stává předsedou svazu spisovatelů a částečně se dává na politiku, která mu ze všeho šla nejméně a navíc zabírala spoustu času. Postupem let jeho hvězda dohasíná a v roce 1968 zhasla docela, když jednoznačně odsoudil příchod vojsk Varšavské smlouvy. 28. listopadu 1970 píše dopis svému příteli Jiřímu Hanzelkovi, ve kterém se mu omlouvá, že mu nemůže vrátit vypůjčené peníze, protože nemá z čeho žít. Ještě téhož dne umírá. Přes veškerou rozporuplnost, s kterou je jeho osobnost stále spojována, nelze přehlédnout - kromě jmenovaných prací - jeho krásné a laskavé pohádky, z nichž každoročně několikrát ve veřejnoprávní televizi i televizích soukromých uváděného Dařbujána a Pandrholu spolu s Hrádkami s čertem by mu mohl kdejaký dramatik závidět.

 

1 copy

2

3

4

5 copy

6

 

 

 

 

 

 

uknihozroutu3 informacni3 odkazy3 eknihy3 vydaneknihy3