KNIHOVNA JANA DRDY PŘÍBRAM

Knihovna je pověřena výkonem regionálních funkcí.

ON-LINE KATALOG PRODLOUŽENÍ VÝPŮJČKY PŘIPRAVUJEME FOTOGALERIE PRO KNIHOVNY

Hanuš Jelínek a Příbram

Hanus JelinekVe čtvrtek 19. listopadu 2015 začala v příbramském Státním okresním archivu výstava Hanuš Jelínek a Příbram. O jedné zajímavosti z Jelínkova pobytu v Paříži se zmiňuje ředitelka archivu PhDr. Věra Smolová, která tímto všechny Příbramáky na tuto velice významnou výstavu zve.

 

Hanuš Jelínek a Příbram

Během přípravy stejnojmenné výstavy, jejíž vernisáž se bude konala ve Státním okresním archivu Příbram ve čtvrtek 19. listopadu 2015 od 16. 30 za účasti souboru Chairé, bylo třeba znovu pročíst Jelínkovu autobiografii Zahučaly lesy. V ní na straně 158 Hanuš Jelínek napsal o svém prvním pobytu v Paříži roku 1897 i toto: „Ze všech krajanů nejdůvěrněji sblížil jsem se s Františkem Kupkou. Seznámili jsme se dost originálním způsobem. Seděl jsem jednoho večera v Coq d´or a četl dychtivě právě došlé číslo Času. Náhle se zvedl od protějšího stolu hubený muž hluboce posazených očí, trochu dolíčkovaté pleti, mohutného kníru a silného plnovousu. Přistoupil ke mně a řekl mi: ‚Vidím, že jste Čech a čtete české noviny. Já jsem malíř Kupka. Poslyšte, vy máte dobrou hlavu, nechtěl byste mně sedět?‘ Svolil jsem milerád a smluvil jsem hned schůzku s Kupkou v jeho bytě na Place Pigalle. Potom mne Kupka zavedl do svého atelieru a začaly seance na obraz ‚Knihomol‘. Bylo to značně velké plátno, představující nad knihou skloněného mladého muže, zabraného ve studiu. Postava sedí v besídce a tři mladé dívky ve světlých toilletách vesele se dívají skrze zarostlé loubí na toho bláhovce, který pro studium nevšímá si ani sluneční záře, ani jejich krásy. Z obrazu hýří slunce, síla a zdravá epikurejská morálka mládí. Byl vystaven v pařížském Salonu r. 1898, pak v Londýně a pak znovu v Paříži. Získal Kupkovi zvučné jméno.“

Na přelomu let 2012/13 proběhla v pražském Salmovském paláci Kupkova unikátní výstava Cesta k Amorfě. Zde byla vystavena z uměleckých sbírek Pražského hradu i tato impresionistická olejomalba, kterou slavný český malíř Kupka považoval za nový začátek své tvorby ubírající se k abstrakci. Napsal o tomto obrazu básníkovi J. S. Macharovi: ‚Ten blbec knihomol, kterým jsem byl tak dlouho, sedí pod stromem v jasné přírodě a láme si hlavu, jak já si ji lámával.‘

 

knihomol

 

Příbramskému rodákovi Hanuši Jelínkovi bylo v době, kdy seděl modelem k tomuto obrazu, pouhých devatenáct roků. Zaníceným knihomolem byl od svých pěti let a rád jím zůstal. Literatuře, svým studentům, lásce k Francii a práci pro český národ zasvětil svůj život (přestože se stihl oženit s malířkou Boženou, dcerou Aloise Jiráska). Svou všestrannou kulturní činností a styky s lidmi, jako byli Tomáš Garrigue Masaryk a jeho rodina či Edvard Beneš, významně přispěl také ke vzniku vytoužené samostatné Československé republiky v říjnu 1918. Od roku 1920 působil v jejích diplomatických službách.

Výstava se zaměřuje na Jelínkovo příbramské dětství a mládí, které ho mocně ovlivnilo. Chlapec ze skromných poměrů nejprve navštěvoval zdejší opatrovnu (něco jako mateřskou školu) a pak chlapeckou školu A na příbramském náměstí. S drobnými kázeňskými prohřešky, typickými pro mimořádně inteligentního dospívajícího chlapce, který zkouší, co si ještě může dovolit, ale s výborným prospěchem absolvoval zdejší gymnasium, které ho díky vynikajícím profesorům skvěle připravilo na vysokoškolská studia. Životní osudy Hanuše Jelínka názorně ilustrují, že Příbram se svými výbornými školami byla již ve druhé polovině 19. století skutečnými podbrdskými Athénami a že pilní a cílevědomí žáci a žákyně i z maloměsta mohou přes všechny zdánlivé překážky dosáhnout výjimečných životních úspěchů. Doufám tedy, že do archivu kromě dospělých návštěvníků najde cestu i školní mládež se svými učiteli, neboť příklady táhnou.    

Reprodukce: http://www.wikiart.org/en/frantisek-kupka/the-book-lover-1897

 

 

HJP

 

Archiv

uknihozroutu3 informacni3 odkazy3 eknihy3 vydaneknihy3