KNIHOVNA JANA DRDY PŘÍBRAM

Knihovna je pověřena výkonem regionálních funkcí.

ON-LINE KATALOG PRODLOUŽENÍ VÝPŮJČKY PŘIPRAVUJEME FOTOGALERIE PRO KNIHOVNY

Poznej svoje město: Hornická minulost Příbrami

B.Hory2Původ a vznik světoznámých příbramských dolů je zahalen šerem dávných věků. Kronikář Václav Hájek z Libočan vložil do úst kněžny Libuše známou věštbu: "Vrch vidím Březový, v něm žuly stříbra. Kdo hledá, najde bohatství. I soused od západu, zván i nezván, chtít bude kov, v němž vláda je. Vy chraňte se, ať z darů vaší země vám pouto sluhů neskuje."


Nuže, dolovat se skutečně začalo a příbramské doly na Březovém vrchu dávaly mnoho stříbra. Lidé odhazovali pluhy a raději šli lámat skálu a mnozí tím i velmi zbohatli. Úpadek zemědělství na jih od Prahy zdál se nevyhnutelný. To se nelíbilo vladykovi Horymírovi z Neumětel a jel si stěžovat se svými druhy na Vyšehrad ke knížeti Křesomyslovi, aby dal hornický lid rozehnat a poslal ho zpátky do polí. Kníže však měl lesk stříbra velice rád a k Horymírově žádosti se postavil dosti laxně. Příbramské havíře však Horymírovo žalování tak rozlítilo, že na druhý den navečer vtrhli do Neumětel a vypálili je. A teď nechme pokračovat dalšího klasika, samotného Aloise Jiráska:

"Neumětelská dědina byla zničena.
Co neshltil oheň, to horníci odvedli a odvezli. S bohatou kořistí se vrátili: dobytek vzali, na uloupených vozích s uloupenými koňmi odvezli obilí z Horymírových stohů a v divé radosti cestou i doma pokřikovali:
„Když se bál hladu, ať jej má!“
Tak jásavě hlučeli. Ticho však a pusto bylo ve vyžehnuté dědině. Spáleniště dlouho dýmajíc, doutnalo, a podzimní vítr roznášel jeho čpavý zápach…
Nežli minuly dva dni, shromáždil Horymír všechny muže svého rodu, k nímž přidali se mnozí jiní, samí dobří sousedé, rozhořčení násilím horníků.
Když se stmívalo, vytrhli všichni dobře ozbrojení a v čele všech Horymír na věrném, bílém Šemíku.
U Březových dolů netušil nikdo nic zlého. Horníci na jisto myslili, že uprchlý Horymír bloudí krajem, a že, jsa bez moci, ničeho se již neodváží. Spokojeni, bezpečně ulehli, ani o stráže se nestarali. Až pozdě v noci vzbudil je dusivý dým a náhlá, oslňující zář, rudě vzplanuvší. Střechy jim hořely nad hlavou. Jako zmatení vyrazili ven, nebo vynášeli majetek a náčiní, sháněli děti.
V tom se na ně obořili Horymírovi lidé a sekali do nich meči a bodali oštěpy. Vladyka sám na Šemíku se míhal s mečem v ruce mezi boudami, a již opět na dolech u jam křičel na své, aby kazili, hubili vše.
Jako noční příšery kmitala se tam rozzuřená jeho čeleď, bořila boudy a stroje, zavalovala jámy hrubými balvany, maříc vše, co vykonala tu lopotná práce horníků.
Nežli se rozednilo, byl nepřítel ten tam. Zanikl v ranním mlhavém šeru. U Neumětel se Horymírův houf rozešel. Vladyka sám však pospíchal dále. Šemík, čarovnou silou svěží, nesl ho bystře zrovna větrným letem k vojvodovu sídlu, a když slunce vzešlo, dojel Horymír sám neunaven na neunaveném bělouši před Vyšehradskou bránu.
Druhého dne došly na knížecí hrad zprávy o tom, co se u Březové hory stalo. Přichvátaloť mnoho horníků na Vyšehrad; všichni jedním hlasem vypovídali o hrůzách oné strašlivé noci a všichni rozhořčeně vinili Horymíra z tohoto zločinu."
Tak takhle nějak to prý u nás tehdy začalo...
Ale vy se určitě o historii hornictví na Příbramsku dozvíte více na druhé komentované vycházce z cyklu "Poznej svoje město", která bude ve středu 6. dubna 2016 na dole Řimbaba v Bohutíně od 9 a 15.30 hodin. Těšíme se na vás!

 

Důl Prokop na Březových Horách.

Prokopka

uknihozroutu3 informacni3 odkazy3 eknihy3 vydaneknihy3